Jaké jsou pravé estonské Vánoce? Krvavé jelito i věštění

25. 7. 2024

Pro Estonce jsou Vánoce směsicí tradičního, moderního, světského a náboženského.

Kam se většina lidí vydává na Štědrý den?

Co nesmí chybět na štědrovečerním stole?

Jak se jmenuje stařík, který přináší dětem dárky?

Vše o tom, jak se slaví Vánoce v Estonsku, vám prozradíme v našem článku.

Kdy se slaví Vánoce v Estonsku?

Stejně jako ve většině ostatních severských zemí připadají hlavní oslavy Vánoc v Estonsku na Štědrý den neboli Jőululaupäev. V lidovém kalendáři začínal vánoční čas dnem svatého Tomáše 21. prosince a trval až do Tří králů 6. ledna.

V lidové tradici mají Vánoce dvojí význam, na jedné straně se jimi označuje narození Krista, na druhé straně se jimi označuje celé období svátků uprostřed zimy. Zatímco Štědrý den a Boží hod tráví Estonci většinou s rodinou, na Druhý svátek vánoční navštěvují příbuzné a přátele.

Vánoce se v estonštině označují slovem jõulud. Na některých místech v jižním Estonsku se pro označení vánočních svátků používá také výraz talvistepüha (zimní svátky), pravděpodobně se jedná o vliv ze sousedního Lotyšska, kde se Vánoce nazývají Ziemas svetki (zimní svátky).

Znáte estonské vánoční tradice?

V rámci příprav na svátek svatého Tomáše se v minulosti v Estonsku často porážela prasata a vařilo se pivo. Některé činnosti, jako mletí ve mlýně, předení či jízda na koni, byly naopak zakázány, protože byly hlučné a mohly rušit „dobré duchy“.

Na Štědrý den se často věštilo. Pomocí hvězd a mrazu se předpovídalo počasí na příští rok. Zbytky po štědrovečerní večeři musely zůstat na stole po celou noc, stejně jako musel hořet oheň v krbu. Věřilo se, že o vánoční noci se pohybují dobré i zlé síly a dům navštíví předkové.

Další známou tradicí je chodit na Štědrý den do sauny. Tradičním vánočním stromkem je jedle nebo borovice, které se často zdobí ozdobami vyrobenými ze slámy. Proč jsou v Estonsku i dalších zemích slaměné vánoční dekorace tak oblíbené?

Každý rok 24. prosince vyhlašuje starosta Tallinnu z balkonu středověké radnice vánoční mír. Vyhlašování vánočního míru je stará tradice, která vznikla v sedmnáctém století na příkaz švédské královny Kristiny.

Kdo nosí dětem dárky?

V Estonsku nosí dětem dárky Jõuluvana neboli Vánoční stařík, o kterém se traduje, že má velké břicho, dlouhé bílé vousy, brýle a černé boty. Dárky nechává pod stromečkem. Nicméně děti dostávají drobné dárky po celou dobu adventu.

Na začátek svátečního období dávají na okenní římsu nebo krb punčochy a každý den až do Štědrého dne k nim přijde skřítek a vloží do nich malé dárky v podobě sladkostí či ovoce. Děti, které zlobí, mohou dostat naopak brambory nebo cibuli.

Co se jí v Estonsku o Vánocích?

Podle staré tradice se na Štědrý večer podávalo sedm až dvanáct různých jídel. Tradičním estonským vánočním jídlem je krvavé jelítko s kysaným zelím.

Mezi další estonská vánoční jídla patří též pečené vepřové maso s brambory, bramborový salát a uzený úhoř. Na stole obvykle najdeme také houby, okurky a různé druhy nakládané zeleniny. Velmi oblíbené jsou v Estonsku na Vánoce také perníčky. Z ovoce nechybí mandarinky a jablka. Nejoblíbenějším vánočním nápojem je vánoční pivo a medovina.

Stejně jako my pečeme vánočku, pro Vánoce v Estonsku je charakteristický kringel neboli vánoční věnec z kynutého těsta se skořicí.

Jak si připravit vánoční jelítko?

Zatímco my si Vánoce nedokážeme představit bez kapra, pro Vánoce v Estonsku je typické krvavé jelítko.

Ingredience:

• 675 g vepřového masa
• 1250 g ječných krup
• 200 g cibule
• 500 ml vepřové krve
• majoránka, oregano, kmín podle chuti
• sůl a pepř podle chuti
• 12-15 střívek

Postup:

1. Propláchnuté ječné kroupy vařte v osolené vodě asi 45 minut.
2. Sceďte a dejte do velké mísy.
3. Přidejte majoránku a sůl, dobře promíchejte a dejte stranou.
4. Vepřové maso nakrájejte na malé kousky a dejte do hrnce s malým množstvím vody.
5. Začněte ohřívat.
6. Když se vepřové maso začne škvařit, přidejte nakrájenou cibuli a vařte 30 minut.
7. Následně přidejte vařené vepřové maso a cibuli k ječmeni.
8. Dobře promíchejte a podle chuti okořeňte.
9. Směs nechte vychladnout a poté do ní přidejte krev a opatrně promíchejte, aby se nevytvořila pěna.
10. Připravte si střívka tak, že je dvakrát propláchnete a namočíte do vody.
11. Na jeden konec střívka nasaďte trychtýř a začněte jím plnit jelítkovou směs.
12. Střívka nepřeplňujte, nejlépe je naplnit je do necelých tří čtvrtin a zajistit, aby na obou koncích zůstalo trochu místa.
13. Oba konce střívka svažte provázkem.
14. Jelítka vařte v horké vodě asi 15 minut.
15. Uvařená jelítka položte na tác a nechte „uschnout“.
16. Poté je vložte na vymaštěný plech a pečte asi hodinu při teplotě 170°C, dokud nebudou křupavé a propečené.

Jaká místa v Estonsku o Vánocích navštívit?

Vánoce v Estonsku jsou i díky časté sněhové nadílce velmi působivé. Estonci si navíc potrpí na bohatou vánoční výzdobu měst, atmosféru dokreslují samozřejmě i adventní trhy.

• Tallinn – hlavní město Estonska je zajímavou okouzlující směsicí historie a modernosti. Staré město je kouzelné zejména v předvánočním čase. Úzké uličky lemují architektonické skvosty ze 13. až 16. století, krásné srdce města obklopuje středověká obranná zeď a v tajemných dvorech se ukrývají půvabné kavárny a malé řemeslné obchůdky. Vše je krásně vánočně vyzdobené a na hlavním náměstí každoročně naleznete nejkrásnější vánoční strom Estonska a typické adventní trhy. Lákavé je také bruslení na místních kluzištích.

• Kuressaare – zcela jiný vánoční zážitek nabízí lázeňské městečko Kuressaare na ostrově Saaremaa. Působivý je vánočně vyzdobený biskupský hrad, který je údajně nejzachovalejší pevností v Pobaltí.

Podobné články